Natáčení ve válečné oblasti s sebou nese rozličné problémy, jak popsal kameraman Alexander Šulc. „Je toho spousta, co se musí dodržovat. Co je absolutně nestandardní, že často je to natáčení jenom velmi malou složkou toho, na co se člověk jako musí připravit. Musí znát strašně moc o bezpečnosti, musí mít vybavení, základní kurz taktické medicíny, stát se může úplně cokoliv,“ popsal Šulc.
„Takže to není takové to klasické natáčení, že člověk někam přijede, postaví stativ, vyndá kameru, v klidu, nádech, výdech. Ne. Několikrát vyběhne z auta, rozhlídne se, jestli nad ním nelítá dron, natočí pár záběrů na mobil, skočí zpátky do auta, rychle se přesouvá někam jinam,“ zmínil Šulc.
Ve válečné zóně se musí mít člověk na pozoru také před snajpry. V problematické oblasti bylo podřeba připravit stand-up pro reportáž. „Alex byl zrovna v dohledovém poli, kde na něj už mohli vidět snajpři. A musím říct, že to byl pro mě okamžik, kdy jsem byl nervózní jako nikdy předtím, protože jsem si říkal, to nemůžu zkazit. Zrovna jsem ho několikrát zkazil, tak už jsem mu říkal, kašleme na to, pojď pryč, prostě pojď pryč, já to nechci vidět. Jenom jeden výstřel a stačilo by mi to, kdyby se ozval, byť by ho netrefil,“ přiblížil Hlaváček.
[chooze:article;value:543501]
Nebezpečí číhá všude. Po noci strachu plné houkání sirén poslal Šulc Hlaváčka vydýchat se a uklidnit na balkón. „A ve chvíli, kdy vrzli dveře od balkónu, tak se najednou ozvala strašná rána, bez žádného varování. Pár set metrů od nás dopadla raketa, v tu chvíli jsme bydleli kousíček od letiště. Tak jsem šel na ten balkón, čekal jsem, že tam Martin bude schoulený ležet na zemi. Ale už prostě přesáhl nějakou tu míru, kdy se člověk s tím nějak tak vyrovná a pochopí, jakože to, jak reální to riziko je. Tak tomu tak stál, koukal na mě,“ Šulc.
Šulc také upozornil na problém, že v oblastech, kde se bojuje, stále žijí lidé. Ti často strádají nejrůznějšími způsoby a často jsou odkázaní na pomoc humanitárních organizací. Ale ani to nestačí. „Martina jsem vzal do vesnic, kde dva roky nemají pitnou vodu. Tam pijí dešťovou vodu i děti. Polovina dětí v té vesnici má problém s ledvinama,“ řekl Šulc.
Dašlí reportáže a články ze seriálu Dva roky války najde zde.