Finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová prohlásila, že by státy NATO neměly zavrhovat ideu vojáků Aliance na území Ukrajiny. Zejména v případě, že se situace zhorší, by tak podle ní mělo být NATO nakloněné možnosti své jednotky na Ukrajinu vyslat, řekla v rozhovoru pro Politico.
Valtonenová ale zároveň podotkla, že se jedná pouze o možný scénář do budoucna. „Nikdy nevíme, jak se bude vyvíjet situace do budoucna. Finský názor je ale jasný. V tuto chvíli žádné vojáky posílat nebudeme,“ zdůraznila.
Podle ministryně je v tuto chvíli mnohem důležitější pokračovat v materiální a diplomatické podpoře Ukrajiny. Samotné Finsko poslalo 0,6 % svého HDP na podporu Ukrajiny, což je poměrově více než USA, které vynaložilo na 0,3 % svého HDP, které je však mnohem větší. Finsko také splňuje doporučenou dvouprocentní hranici HDP na obranu.
[chooze:article;value:546092]
Finsko se tak připojilo k Francii a Polsku, tedy dvěma zemím, které otázku poslání jednotek NATO na Ukrajinu už otevřely. Tito vojáci by se však neúčastnili vojenských operací. Vykonávali by pouze činnosti jako výcvik ukrajinských sil nebo hlídání hranic.
Francouzský prezident Emmanuel Macron svůj názor hájil i na pátečním summitu v Berlíně, kde jednal s německým kancléřem Olafem Scholzem a polským premiérem Donaldem Tuskem. „Pokud se dnes rozhodneme být slabí, tváří v tvář někomu, kdo nemá žádné limity, a naivně mu budeme říkat, kam nejsme ochotni zajít, tak nerozhodujeme o míru, ale o naší porážce,“ pronesl podle portálu NBC Macron.
Spojené státy se k názoru poslat vojáky NATO na Ukrajinu ještě nevyslovily. Podle mluvčího americké Národní bezpečnostní rady Johna Kirbyho tuto pomoc neplánují. Zároveň však proti tomuto návrhu neprotestují a nesnaží se své spojence přesvědčit, aby tuto konverzaci ukončili.
NATO pomáhá nám všem, řekl exprezident Clinton v reakci na odpůrce Aliance: