Počet děti s psychickými problémy roste. Podle výzkumu Národního monitoringu duševního zdraví dětí vykazuje až 40 procent žáků devátých tříd známky střední až těžké deprese a 30 procent má problémy s úzkostmi. Psychologové se také stále častěji setkávají s poruchou hodnocení vlastního těla či genderovou dysforií, tedy nesouladem s vlastním biologickým pohlavím.
Příčin, proč psychicky nemocných dětí přibývá, je podle odborníků hned několik. „Už dlouho víme, že pro psychiku školních dětí není ideální vstávat v šest hodin ráno a vyžadovat od nich už v osm hodin plnou pozornost,“ upozorňuje primář dětského oddělení Psychiatrické nemocnice Bohnice Michal Považan.
„Naopak co pomáhá, je mít dostatek pohybu, možnost odpočinout si u aktivity, která není zaměřena na výkon, a nebýt zavřený jen doma nebo ve škole,“ dodává Považan. Úzkosti a deprese jsou totiž často důsledkem dlouhodobého stresu a tlaku na výkon. Lékaři proto rodičům radí, aby na děti tolik netlačili, a to jak ve škole, tak v dětských kroužcích. Zároveň ale doporučují nastavit jim hranice.
[chooze:article;value:545841]
V Česku chybí dostatečná péče
„V psychiatrické péči dlouhodobě chybí koncepce. To, že tu máme systém, který dobře fungoval v 90. letech, neznamená, že je funkční dnes. Výrazně nám přibývá dospělých a dětských pacientů, zejména adolescentů,“ dodává Považan.
Zoufalí rodiče se proto mnohdy uchylují i ke kontaktování vícero psychiatrických ambulancí, obrací se na pohotovosti nebo hledají pomoc u praktiků. S péčí o stabilizované pacienty musí mnohdy pomáhat i lékaři primární péče.
“Často s rodiči řešíme také akutní stavy úzkosti, kdy je na tom dítě psychicky natolik špatně, že není schopno dojít do školy, vykonávat běžné aktivity, dochází u něj k sebepoškozování. Před 15 lety jsme nic takového nezažívali,“ přiznává doktorka Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost. Kromě praktiků mnohdy pomáhají i rodinní terapeuti nebo psychologové. Je však řada případů, kdy je péče psychiatra nevyhnutelná.
Psychiku ovlivňuje i stav zraku. V Česku přitom přibývá lidí, kteří špatně vidí: