Jedna ze základních škol v Litvínově se připravuje na to, že v příštích letech možná neobsadí všechny třídy. O budoucí prvňáčky se už proto teď přetahuje s jinými školami.
„Máme svou mateřskou školu a tohle je také způsob, aby k nám mohly přijít další děti,“ řekla Romana Martináková ze ZŠ Litvínov Hamr.
Budoucí žáky si tam vychovávají už několik let před tím, než vůbec do první třídy nastoupí. Jiné školy například lákají na výuku netradičních jazyků. „Školy v této době musejí mít nějakou přidanou hodnotu, ať se to týká kurzů korejštiny, výuky školních novin, redakční rady, je o to zájem.“ podotkla Marcela Klíchová ze 4. ZŠ Most.
[chooze:article;value:516835]
Oficiálně to školy nechtějí uvádět, ale mimo záznam přiznávají, že o budoucí žáky mezi sebou vyloženě soupeří. Porodnost už totiž několik let v řadě klesá. Letos do prvních tříd nastoupí 114 tisíc dětí, za šest let jich ale bude o 23 tisíc méně. Pokud by školy nezaplnily třídy, musely by je slučovat a propouštět učitele.
„Jakmile začnete slučovat třídy, tak máte o jednoho kantora méně a musí dojít k propouštění toho člověka,“ uvedl ředitel 4. ZŠ Most Aleš Jaroš. „Pokud by rapidně těch dětí ubylo, tak je potom třeba i propouštění,“ přidala se Romana Martináková.
Situaci už řeší ministerstvo školství. Pokles porodnosti se prý opakuje ve vlnách a na podobné výkyvy v počtu žáků radí školám – vydržet. „Čekáme na dodání vyjádření,“ informovala mluvčí ministerstva Tereza Fojtová.
Nejvyšší porodnost byla v Česku v roce 1993, kdy se narodilo 121 tisíc dětí. Nejnižší byla o šest let později, tehdy se narodilo jen 89 tisíc dětí.