Situace ohledně půdní eroze v tuzemsku nebyla nikdy tak špatná jako teď. Vidí to i zemědělci. „Chtělo by to udělat nějaká opatření, jednak v osevním postupu a jednak vytvořit jednu dvě meze, které by zbrzdily prudké deště,“ říká zemědělec z Jihlavska Václav Šašek.
Právě prudké deště a silné vichřice, které se v poslední době objevují čím dál častěji, erozní stavy ještě více zhoršují. Odborníci kvůli tomu bijí na poplach „Vodní erozí je ohroženo 50 procent zemědělských půd, větrnou erozí 15 až 20 procent. Je tam určitý nárůst,“ říká ředitel Výzkumného ústavu meliorace a ochrany půdy Radim Vácha.
Ohledně vodní eroze je nejhorší situace v kopcovitých lokalitách, jako třeba na Vysočině. Vítr zase dělá největší problémy na polích v Polabí a na jižní Moravě. Tam už také odborníci testují unikátní ochranná opatření – takzvané vegetační větrolamy. „Zdají být velice vhodným nástrojem k omezení větrné eroze,“ říká Vácha.
[chooze:article;value:546049]
Bojovat s erozí ale musí podle odborníků především samotní zemědělci. Potřeba by bylo zmenšovat půdní celky, pěstovat i plodiny, které lépe zadržují zeminu, a mezi pozemky obnovovat remízky. Jenže ne každý na to má čas a peníze.
„Trošku je myslím problém v tom, že dneska se hospodaří většinou na pronajatých pozemcích, takže ten vztah k tomu není takový,“ myslí si pak pan Šašek. Kromě zemědělců se s erozí půdy potýkají také lesníci, naštěstí jen lokálně, a to hlavně tam, kde se těží kůrovcové dřevo.