Na světový den vody vydal portál UNESCO, specializovaná agentura OSN zaměřená na podporu světového míru a bezpečnosti, novou tiskovou zprávu. V té upozornila na to, že na celém světě stále nemá přístup k bezpečně ošetřené pitné vodě přibližně 2,2 miliardy lidí, k bezpečné hygieně poté dokonce až 3,5 miliardy.
Cílem tiskové zprávy je upozornit na to, že napětí kvůli nedostatku vody celosvětově zhoršuje konflikty. „Voda podporuje prosperitu prostřednictvím zdraví, vzdělání, potravinové a energetické bezpečnosti, zaměstnanosti, udržitelných ekosystémů a spravedlivé sdílení těchto výhod podporuje mír,“ řekl pro web ABC News Richard Connor, šéfredaktor Světové zprávy o rozvoji vody při OSN.
Nedostatek vody podle něj aktuálně ovlivňuje nejen války, ale i například epidemie nebo růst inflace. Roste i hrozba celosvětového konfliktu. „Násilné konflikty, epidemie, globální oteplování, hyperinflace, masová migrace a další krize jsou ovlivněny vodou,“ zdůraznil.
[chooze:article;value:547462]
Conor také poukázal na Rámcovou dohodu o povodí řeky Sávy, kterou v roce 2002 podepsala Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Srbsko a Slovinsko. Ta je podle něj pro stabilitu v tamním regionu klíčová a další země by si z ní měli brát příklad. „Stala se klíčovou hybnou silou stability v regionu a nyní slouží jako příklad osvědčených postupů pro ostatní regiony světa,“ uvedl.
Ze zprávy vyplývá, že například Čadské jezero v Africe se za posledních 60 let zmenšilo dokonce o 90 procent. To prý vede k ekonomickým a bezpečnostním problémům v Kamerunu, Čadu, Středoafrickou republiku, Libyi, Niger a Nigérii.
Nejzranitelnější jsou podle něj chudí lidé, pro které má nedostatek vody nejzávažnější následky. V rozvojových zemích musí například ženy často dojít pro vodu i někam daleko, což pro ně navíc představuje velké nebezpečí. „Vystavuje je to násilí, mohou se stát obětí sexuálního napadení,“ upozornil Conor.
„Doufáme, že zvýšíme povědomí mezi těmi, kteří o vodě rozhodují, aby se potřebné množství investic a úsilí vložilo do rozvoje zásobování vodou, sanitárních systémů a vodní infrastruktury od skladování až po zavlažovací systémy,“ uzavřel.
[chooze:article;value:547633]
V Česku byla podle meteoroložky Dagmar Honsové letošní zima na srážky historicky nejbohatší, a to i v horských oblastech. Voda ale prý rychle odtekla. „V Česku, díky své poloze, kdy na naše území srážky spadnou, ale pak odtečou v řekách, se velmi rychle můžeme ze sucha dostat do povodní a naopak,“ vysvětlila.
Se suchem se Česko potýkalo naposledy minulý rok. „Vloni jsme se v Česku setkali s takzvaným bleskovým suchem, kdy vody bylo stále dost a na přelomu května a června přišly dva suché týdny a udeřilo sucho,“ upozornila Honsová. Na srážky byla chudá i první polovina letošního března.
„Navíc fenologický vývoj vegetace je letos výrazně v předstihu, takže rostliny začaly rychle vodu odčerpávat. Už nyní hlásí mírné půdní sucho na severozápadě, západě a ve středních Čechách,“ dodala meteoroložka. Srážkově nadprůměrný by pak měl být naopak duben.
Počasí vyvolá o víkendu chaos. Teplotní rozdíly v Česku budou extrémní: