Špatně určená léčba a nedostatečné vyšetření, to jsou nejčastější věci, kterých se lidé bojí. Podle lékařů ale není důvod. Denně odbavím dva až deset pacientů a stává se, že až polovina se musí dostavit do ordinace, ale je tam ta výhoda, že už jsou před vyšetření,“ řekla Kateřina Kučerová, praktická lékařka z EUC Kliniky.
„Pokud by lékař špatně diagnostikoval na základě informací, které měl k dispozici, a vyšlo by, že ta diagnóza byla stanovena špatně, tak by pacient mohl úspěšně žalovat o případnou náhradu újmy na zdraví,“ konstatoval právník Petr Šustek.
Lidé se prý nemusí bát ani zneužití systému a nedostatečně zabezpečené komunikace. „To zabezpečení je velké. Je tam několika stupňová kontrola. Pacient je buď ověřen přes bankovní identitu, nebo přes naše koordinátory na recepci,“ upřesnila Kučerová.
[chooze:article;value:547169]
“Tyto distanční kontakty jak s praktickým lékařem, tak pediatrem, i s psychologem nebo psychiatrem jsou pojišťovnou hrazeny,“ poznamenala mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Viktorie Plívová.
Tento krok podporuje i ministerstvo zdravotnictví. „Přeplněné ambulance lidí, kteří si přichází pro základní měření pro základní diagnostiku, by se mohla přesunout do těch domácností. Lékař by mohl tímto optimalizovat to poskytování péče,“ řekl Petr Foltýn, ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví.
Připravuje se na to i potřebná legislativa. „Skutečně se připravuje aktualizace zákona o zdravotních službách, kde by se pojem telemedicína objevit měl a kde by se měly řešit i ty technické podmínky toho přenosu,“ přidal Foltýn.
„Je na místě žádat jasnější pravidla pro tento způsob poskytování zdravotní péče. To co se navrhuje relativně dostačující je,“ upřesnil Petr Šustek. Převedení alespoň části lékařské péče do online světa je podle politiků i odborníků krok, který je nevyhnutelný.