V zemské atmosféře je sotva desetina množství xenonu, které jsme očekávali. K takovému záběru došel v roce 2018 tým vědců, kteří se zabývali přítomností takzvaných vzácných plynů v ovzduší. Xenon je jedním z plynů, které se jako vzácné označují, stejně jako například argon nebo neon.
O zjištění mezinárodního týmu vědců informoval portál EurekAlert. Na nižší množství xenonu přišli pomocí výzkumu meteoritů, z nichž některé byly dokonce starší než Země. V nich byl poměr přítomnosti vzácných plynů výrazně odlišný od zemského složení. Meteority využili chemici jako ukázku chemického složení rané Sluneční soustavy.
Xenonu je podle závěrů výzkumu dokonce méně než jiných vzácných plynů, pro které je teoreticky snazší z planety uniknout. Záhadná je i skutečnost, že xenon v teplotách, které se na zemském povrchu vyskytují, nedokáže tvořit stabilní sloučeniny. Nemohl se tak na rozdíl od jiných plynů, jako je třeba kyslík, vázat na další prvky a tvořit tak společně například nerosty.
[chooze:article;value:543316]
Na vysvětlení záhady zmizelého xenonu pracovali chemici několik let a výzkum z roku 2018 nabízí možné vysvětlení. Teorie počítá s výjimečnými podmínkami, při kterých se může xenon vázat na některé další prvky, jako jsou například kyslík, chlor nebo fluor.
K tomu je potřeba extrémně vysokých teplot a tlaku. Právě takové podmínky se nacházejí hluboko pod zemskou kůrou, v plášti a jádru planety Země. „Pokud se xenon ocitne pod vysokým tlakem, jeho chemické vlastnosti se změní a umožní mu navázat vazby s jinými prvky,“ poznamenal jeden z autorů studie Sergej Lobanov.
Xenon se v atmosféře přirozeně vyskytuje, avšak ve velmi malém množství. Proto se většinou vytváří v laboratořích pomocí oddělení atomů kyslíku a dusíku ze vzduchu a následnou destilací a dalším zpracováním se získá oddělením ostatních vzácných plynů.
Pro své vlastnosti má xenon ve vědeckých odvětvích řadu využití. Používá se například v medicíně jako anestetikum, ale i doping. Vědci jej také využívají při tvorbě laserového záření a speciálních lamp, kterými dokáží simulovat sluneční světlo. Lampy založené na xenonu jsou také součástí automobilových světel.
Zemi zasáhlo velmi silné záření. Vědci nemohou uvěřit, odkud z vesmíru přišlo (11/2023):