V blízkosti brněnské Káznice a Muzea romské kultury v úterý zahájil provoz další poesiomat z dílny spolku Piána na ulici pod vedením Ondřeje Kobzy. Výběr místa byl podle místostarosty městské části Brno-sever Martina Glogara (KDU-ČSL) naprosto jednoznačný. „Lokalita má opravdu silný genius loci – místo, které dýchá minulostí, ale které tepe i v současnosti, kde se prolíná česká linka s německou, židovskou a romskou,“ uvedl.
Každý trubkovitý útvar v sobě skrývá historii místa, na kterém stojí. V poesiomatu před bývalou brněnskou věznicí mají lidé na výběr ze dvaceti audio stop plných českých a romských básní, písní a příběhů pamětníků vězněných v Káznici za dob jejího působení. Poslechnout si mohou například českého básníka a bývalého tamějšího vězně Jana Zahradníčka.
Protože zábrdovický Cejl poskytuje domov romské komunitě a bují romskou kulturou, chce Kobza prostřednictvím poesiomatu vytvořit příležitost pro mladé romské umělce publikovat svou tvorbu, a tím také obměňovat repertoár přístroje. „Mám velkou radost, že zde dostanou prostor k prezentaci mladí nebo začínající umělci,“ dodala brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).
[chooze:article;value:544457]
Novinkou poesiomatu u Káznice je oproti tomu tyčícímu se v Otevřené zahradě způsob napájení. Zatímco starší ze dvou brněnských kuriozit připomínajících periskop ponorky je připojen k veřejné elektrické síti, káznický poesiomat zájemci o jeho obsah budou muset přivést ke zpěvu točením kliky. „Je to mnohem zábavnější, interaktivnější a zároveň velmi symbolické: nejdříve do poesiomatu musíte vložit něco ze sebe, abyste z něj dostali kus poetična,“ líčí Kobza.
Poesiomaty ovšem nejsou čistě jen brněnskou záležitostí. Poetické připomínky historie mohou lidé najít také ve spoustě dalších českých měst, jako jsou Praha, Olomouc nebo třeba Jičín.