Nejspokojenější lidé žijí v Dominikánské republice, na Srí Lance a v Tanzanii. Právě tyto státy ovládly první tři místa žebříčku, který sestavili výzkumníci z neziskové organizace Sapien Labs. V první desítce se umístily i země jako Panama, Malajsie, Nigérie, Venezuela, Salvador, Kostarika a Uruguay.
Výzkumníci ve studii pro rok 2023 shromáždili data od více než 50 tisíc respondentů ze 71 zemí, přičemž pro rok 2023 přibylo 11 nových zemí. Pro každou zemi vypracovali tzv. kvocient duševního zdraví (MHQ). Vítězná Dominikánská republika má kvocient 91. Jde již o čtvrtou výroční zprávu o duševním stavu světa.
Vědci upozorňují, že ve vyspělém světě lze stále pozorovat následky pandemie nemoci covid-19. „V centru pozornosti tohoto roku je jeden klíčový trend, a to, že dramatický pokles duševní pohody, ke kterému došlo mezi lety 2019 a 2020 a který pokračoval do roku 2021 prostřednictvím pandemie covid-19, nadále přetrvává bez známek zlepšení,“ uvedli autoři práce.
Sami odborníci přitom očekávali, že jakmile se karantény zruší a hrozba nemoci odezní, tak se naše kolektivní duševní zdraví začne zotavovat na úroveň před pandemií. „Údaje však tvrdí opak. Účinky snížené globální duševní pohody se staly novým normálem,“ stojí ve studii.
Lidé na Západě trápí duševní problémy
Nejlépe se ze západních zemích v žebříčku umístila Itálie, která je jedním z nováčků studie. Italové jsou 11. nejspokojenější národ světa s kvocientem 81. Až s větším odstupem následují Portugalci (72), Američané (72) či Francouzi (69).
Česká republika do žebříčku nebyla zahrnuta. Z našich sousedů byli zkoumáni jen Němci, kteří skončili 17. od konce s kvocientem 61. Na úplném konci se umístily Jižní Afrika (50), Velká Británie (49) a Uzbekistán (48).
“Pohledy v této zprávě vykreslují znepokojivý obraz našich postpandemických vyhlídek a my naléhavě potřebujeme lépe porozumět hnacím motorům naší kolektivní duševní pohody,“ varují vědci. Problémy podle nich trápí zejména mladší lidi do 35 let, kteří zaznamenali největší pokles duševní pohody během pandemie i po ní.
Pozor na telefony u dětí
Trend je podle expertů patrný v každé zemi u lidí, kteří mají přístup k internetu. Jedním z faktorů je podle nich věk, ve kterém dítě dostane svůj první chytrý telefon. Pro lidi ve věku 18–24 let, kteří jsou první generací narozenou do světa chytrých telefonů a sociálních sítí, platí, že čím mladší byli, když dostali svůj první smartphone, tím horší byly jejich výsledky v oblasti duševního zdraví v dospělosti.
[chooze:article;value:531933]
Dalším klíčovým zjištěním je vliv zpracovaných potravin. Vědci zjistili, že častější konzumace ultrazpracovaných potravin vedla k podstatně horší duševní pohodě v každém věku. Zjistili například, že více než polovina těch, kteří denně jedí ultrazpracované potraviny, trpí nebo má problémy se svou duševní pohodou, ve srovnání s pouhými 18 procenty těch, kteří ultrazpracované potraviny konzumují zřídka nebo vůbec.
Třetím faktorem je zhoršení rodinných vztahů. Vědci zjistili, že deset procent 18-24letých nevycházelo s nikým ze své rodiny a raději je neviděli, oproti pouze třem procentům nejstarší generace. Zároveň je riziko problémů s duševním zdravím v dospělosti čtyřikrát nižší, pokud máte blízké rodinné vztahy.
Lidem s depresí by brzy mohla pomoci malá krabička. Do mozku vysílá elektrické impulsy: