Vědci z covidové kliniky Stanfordovy univerzity zkoumali, jaká je souvislost mezi nákazou covidem a větší citlivostí na alkohol. V článku vydaném ve vědeckém časopisu Cureus upozorňují například na případ ženy, která se po jedné skleničce vína nedokázala hnout.
Jasná souvislost mezi horší kocovinou a covidem se sice podle nich zatím bez dalších studií nedá stoprocentně dokázat, ale vědce by taková informace nepřekvapila.
[chooze:article;value:544095]
„Máme už hlášených několik případů, které ukazují, jak časté je to u pacientů s chronickým únavovým syndromem,“ řekl pro web The Hill Hector Bonilla z covidové kliniky Stanfordovy univerzity.
Právě lidé s tímto syndromem mívají příznaky velmi podobné těm, které zažívají lidé s dlouhým covidem, tedy následky koronaviru, které přetrvávají ještě dlouho po vyléčení.
Příznaky únavového syndromu navíc prodělání covidu často zhoršuje. Lidé, kteří s únavovým syndromem nemocí prošli, na tom tak mohou být nejhůř.
[chooze:article;value:542836]
To ale neznamená, že by se kocovina zhoršovala jen u lidí s únavovým syndromem. Například jeden 60letý pacient neměl nikdy po pití alkoholu problémy, po covidu jej ale začala bolet v kocovině hlava. Vědci narazili i na 40letou ženu, která dříve bez problémů vypila sedm koktejlů za večer, nyní má ale nesnesitelnou kocovinu jen po jednom drinku.
Důvodů může být několik
Jednou z možných příčin podle vědců může být narušení bariéry mezi krví a mozkovou tkání. „Mozek je pak náchylnější ke všemu, co se v těle děje,“ vysvětlil Bonilla.
Dalším důvodem může být narušení mikrobiomu střev. To může ovlivnit více orgánů.
Problémem může být i poškození jaterních mitochondrií. „Domnívám se, že jde jen o to, že játra nejsou schopna zpracovávat alkohol stejným způsobem jako dříve,“ poznamenal lékař Robert Groysman.