Špatně určená léčba a nedostatečné vyšetření, to jsou nejčastější věci, kterých se lidé bojí. Podle lékařů ale není důvod. Denně odbavím dva až deset pacientů a stává se, že až polovina se musí dostavit do ordinace, ale je tam ta výhoda, že už jsou před vyšetření,“ řekla Kateřina Kučerová, praktická lékařka z EUC Kliniky.

„Pokud by lékař špatně diagnostikoval na základě informací, které měl k dispozici, a vyšlo by, že ta diagnóza byla stanovena špatně, tak by pacient mohl úspěšně žalovat o případnou náhradu újmy na zdraví,“ konstatoval právník Petr Šustek.

Lidé se prý nemusí bát ani zneužití systému a nedostatečně zabezpečené komunikace. „To zabezpečení je velké. Je tam několika stupňová kontrola. Pacient je buď ověřen přes bankovní identitu, nebo přes naše koordinátory na recepci,“ upřesnila Kučerová.

[chooze:article;value:547169]

​“Tyto distanční kontakty jak s praktickým lékařem, tak pediatrem, i s psychologem nebo psychiatrem jsou pojišťovnou hrazeny,“ poznamenala mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Viktorie Plívová.

Tento krok podporuje i ministerstvo zdravotnictví. „Přeplněné ambulance lidí, kteří si přichází pro základní měření pro základní diagnostiku, by se mohla přesunout do těch domácností. Lékař by mohl tímto optimalizovat to poskytování péče,“ řekl Petr Foltýn, ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví. 

Připravuje se na to i potřebná legislativa. „Skutečně se připravuje aktualizace zákona o zdravotních službách, kde by se pojem telemedicína objevit měl a kde by se měly řešit i ty technické podmínky toho přenosu,“ přidal Foltýn.

„Je na místě žádat jasnější pravidla pro tento způsob poskytování zdravotní péče. To co se navrhuje relativně dostačující je,“ upřesnil Petr Šustek. Převedení alespoň části lékařské péče do online světa je podle politiků i odborníků krok, který je nevyhnutelný.

[chooze:article;value:547893]

[chooze:article;value:547907]

[chooze:article;value:547855]

[chooze:article;value:547901]

[chooze:article;value:547867]

[chooze:article;value:547878]

[chooze:article;value:547916]

[chooze:article;value:547919]

[chooze:article;value:547913]

[chooze:article;value:547819]

[chooze:article;value:547915]

[chooze:article;value:547922]

[chooze:article;value:547925]

[chooze:article;value:547928]

[chooze:article;value:547927]

[chooze:article;value:547929]

Hromadná dopravní nehoda se stala v neděli před 18. hodinou v Petržílkově ulici v Praze 5. Hasiči na sociální síti X uvedli, že jednoho z řidičů museli z vozu vyprostit. 

„Došlo k nehodě tří osobních vozidel. Bezprostředně po ní jeden z řidičů z místa utekl, nicméně byl policisty zanedlouho vypátrán a přiveden zpět,“ řekl TN.cz mluvčí pražské policie Richard Hrdina.

[chooze:article;value:546136]

​Dechová zkouška u něj prokázala 1,7 promile alkoholu, dodal mluvčí. Příčinu a okolnosti nehody se stále vyšetřují. Podle hasičů záchranáři na místě ošetřili několik lidí. 

V ulici Petržílkova zasahujeme u dopravní nehody 3 osobních automobilů. Po vyproštění jednoho z řidičů je několik osob v péči @zzshmp pic.twitter.com/WbILw5pjnI

— Hasiči Praha ? (@HasiciPraha) March 24, 2024

Další nehoda se stala v neděli odpoledne u Tuchlovic na Kladensku, kde narazil osobní vůz do stromu, dva lidé se vážně zranili, skončili v pražských nemocnicích.

Odborníci zaznamenali, že v sobotu po druhé hodině ranní proběhla v aktivní oblasti na Slunci velmi silná erupce třidy X1.1, během které se uvolnila plazma mířící přímo k Zemi. Navíc se spojila s další erupcí, zjistili pracovníci Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) a Národního úřadu pro vesmír a kosmonautiku (NASA)

Oba úřady teď předpovídají, že díky tomu může v noci na pondělí nebo v pondělí velmi brzy ráno vzniknout polární záře. Podle Petra Horálka z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě by mohla být dokonce vidět v Česku. „Samozřejmě předpovědi polárních září nejsou nikdy stoprocentní, v tomto případě jsou ale šance nemalé,“ sdělil Horálek.

[chooze:article;value:546385]

​„Pozorování ale nebude zdaleka ideální. Kromě případné nepřízně počasí jej tentokrát zkomplikuje svit Měsíce, který bude prakticky v úplňku,“ upozornil. Podle jeho slov v Česku a na Slovensku nejsou nikdy tak jasné záře jako v severských oblastech, obvykle jsou zaznamenatelné jen fotograficky.

Předpovědi taky nepřejí pozorování volným okem, bude to spíše o štěstí. „Oblačnosti bohužel je a bude během večera a noci hodně a šance bude nad severním obzorem jen v přechodných dírách v oblačnosti,“ uvedl na síti X Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

‼️ Dnes po setmění je velká šance na možná i výraznou polární záři. Před několika hodinami dorazil k Zemi materiál vyvržený při nedávné sluneční erupci.

?Oblačnosti bohužel je a bude během večera a noci hodně a šance bude nad severním obzorem jen v přechodných “dírách” v… pic.twitter.com/f4sl0yoBb8

— Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) (@CHMUCHMI) March 24, 2024

Podobná situace, kdy mohli lidé v Česku zaznamenat polární září, nastala například 25. listopadu loňského roku.

Na 34letého Nicka Fatourose z kanadského Montrealu čekal po návratu z prodloužené dovolené na Kostarice pořádný šok. Od ministerstva spravedlnosti mu totiž přišel 14stránkový dopis, ve kterém ho quebecká vláda prohlásila za mrtvého. „Smál jsem se. Řekl jsem: Páni, to jsou pro mě novinky,“ svěřil se Kanaďan v rozhovoru pro Montreal News.  

Nedorozumění vzniklo na základě pokuty z roku 2022, kterou úřady Fatourosovi udělily za překročení rychlosti. Muž ji ale nezaplatil a poté na delší dobu odjel na Kostariku. „Úplně jsem na to zapomněl. Vrátil jsem se a dostal jsem ten dopis,“ vysvětlil.

Fatouros se okamžitě pokusil zkontaktovat úřady, aby jim dokázal, že stále žije. Zatím se mu ale nepodařilo se s nikým spojit. „Je to těžké se k nim dostat, velmi těžké,“ podotknul. Podle právníka Williama Korbatlyho však musí to, že je naživu, prokázat Fatouros co nejrychleji. Pokud by to neudělal, do budoucna by to ovlivnilo například i jeho dědictví. Podle právníka k podobným chybám úřadů sice dochází, ale jen výjimečně. „Někdy se stane, že dojde k podobným chybám, ale je to velmi vzácné,“ uvedl.

[chooze:article;value:547432]

Mluvčí ministerstva se podle webu Daily Star za vzniklou situaci omluvil a přiznal, že za nedorozumění mohla lidská chyba. „Člověk, který má na starosti pokuty, omylem použil šablonu pro korespondenci s pozůstalými místo té, která se používá pro komunikaci s obžalovanými. Za vzniklou situaci se omlouváme. S občanem nyní podnikneme příslušné kroky,“ uvedl.

Kanaďan je prý hlavně rád, že dopis neotevřela jeho maminka, která by z toho měla obrovský šok. A to i přes to, že věděla, že je její syn v pořádku. „Kdyby to otevřela a já byl pryč. Proboha. Víte co, řekla by si, co se to děje,“ řekl.  

Vlak omylem dovezl europoslance místo na jednání do Disneylandu:

Počet děti s psychickými problémy roste. Podle výzkumu Národního monitoringu duševního zdraví dětí vykazuje až 40 procent žáků devátých tříd známky střední až těžké deprese a 30 procent má problémy s úzkostmi. Psychologové se také stále častěji setkávají s poruchou hodnocení vlastního těla či genderovou dysforií, tedy nesouladem s vlastním biologickým pohlavím.

Příčin, proč psychicky nemocných dětí přibývá, je podle odborníků hned několik. „Už dlouho víme, že pro psychiku školních dětí není ideální vstávat v šest hodin ráno a vyžadovat od nich už v osm hodin plnou pozornost,“ upozorňuje primář dětského oddělení Psychiatrické nemocnice Bohnice Michal Považan.

„Naopak co pomáhá, je mít dostatek pohybu, možnost odpočinout si u aktivity, která není zaměřena na výkon, a nebýt zavřený jen doma nebo ve škole,“ dodává Považan. Úzkosti a deprese jsou totiž často důsledkem dlouhodobého stresu a tlaku na výkon. Lékaři proto rodičům radí, aby na děti tolik netlačili, a to jak ve škole, tak v dětských kroužcích. Zároveň ale doporučují nastavit jim hranice.

[chooze:article;value:545841]

​V Česku chybí dostatečná péče

„V psychiatrické péči dlouhodobě chybí koncepce. To, že tu máme systém, který dobře fungoval v 90. letech, neznamená, že je funkční dnes. Výrazně nám přibývá dospělých a dětských pacientů, zejména adolescentů,“ dodává Považan.

Zoufalí rodiče se proto mnohdy uchylují i ke kontaktování vícero psychiatrických ambulancí, obrací se na pohotovosti nebo hledají pomoc u praktiků. S péčí o stabilizované pacienty musí mnohdy pomáhat i lékaři primární péče.

​“Často s rodiči řešíme také akutní stavy úzkosti, kdy je na tom dítě psychicky natolik špatně, že není schopno dojít do školy, vykonávat běžné aktivity, dochází u něj k sebepoškozování. Před 15 lety jsme nic takového nezažívali,“ přiznává doktorka Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost. Kromě praktiků mnohdy pomáhají i rodinní terapeuti nebo psychologové. Je však řada případů, kdy je péče psychiatra nevyhnutelná. 

Psychiku ovlivňuje i stav zraku. V Česku přitom přibývá lidí, kteří špatně vidí:

Záporožská elektrárna na jihovýchodě Ukrajiny byla už před časem odstavená, teď se objevila zpráva o jejím možném znovuotevření. Veřejnost i někteří odborníci se proto začali obávat případné jaderné katastrofy.

Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová z toho ale strach nemá a všechny uklidňuje. „V září roku 2022 byl odstaven poslední z reaktorů záporožské elektrárny, znovuspuštění některého z bloků chápu ale z hlediska logistického – elektřina tam totiž chybí. Na druhou stranu má ovšem elektrárna poté, co Rusové odpálili Kachovskou přehradu, dostatek vody na chlazení,“ vysvětlila Dana Drábová.

Podle jejího názoru jsou v tomto případě ale důležité otázky údržby a hlavně nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců. 

[chooze:article;value:531412]

​Případných plánů Ruska otevřít blok záporožské elektrárny se podle svých slov nebojí. „Je to nezdobnost až zločin, ale podobných kroků jsme se z Ruska dočkali víc, je to proti všem pravidlům,“ řekla. 

I když nad elektrárnou přelétají rakety, její ochrana je podle Drábové natolik robustní, že by se vlastně nic nestalo. Navíc je elektrárna už dlouho odstavená. Ovšem zásah kalibrem nebo iskanderem (ruský mobilní taktický raketový systém schopný vypouštět balistické rakety krátkého dosahu – pozn. red.) by podle ní nevydržela žádná elektrárna.

Kdyby došlo v Záporožské elektrárně přece jen ke katastrofě, pro Evropu by to podle Drábové z hlediska radiace nic neznamenalo. „Neříkám, že bychom nic nenaměřili, ale byly by to velmi minimální hodnoty. Absolutně to nejde srovnat s Černobylem nebo Fukušimou. Hovoříme ale o situaci, kdy by nešlo o masívní útok, který by měl plánovaně cílit k úmyslnému úniku radiace,“ dodala Drábová s tím, že se to snad ze strany Ruska nestane.

„Putin proti nám energetiku jako zbraň použil, ale přepočítal se, Evropa se kousla a vyřešila to. Riziko, že na elektrárně dojde k něčemu, co bude mít vliv v jejím blízkém i dalekém okolí, je spíše hypotetické,“ upřesnila Dana Drábová.

Celý díl pořadu Za pět minut dvanáct:

Vědci z covidové kliniky Stanfordovy univerzity zkoumali, jaká je souvislost mezi nákazou covidem a větší citlivostí na alkohol. V článku vydaném ve vědeckém časopisu Cureus upozorňují například na případ ženy, která se po jedné skleničce vína nedokázala hnout.

Jasná souvislost mezi horší kocovinou a covidem se sice podle nich zatím bez dalších studií nedá stoprocentně dokázat, ale vědce by taková informace nepřekvapila.

[chooze:article;value:544095]

„Máme už hlášených několik případů, které ukazují, jak časté je to u pacientů s chronickým únavovým syndromem,“ řekl pro web The Hill Hector Bonilla z covidové kliniky Stanfordovy univerzity.

Právě lidé s tímto syndromem mívají příznaky velmi podobné těm, které zažívají lidé s dlouhým covidem, tedy následky koronaviru, které přetrvávají ještě dlouho po vyléčení.

Příznaky únavového syndromu navíc prodělání covidu často zhoršuje. Lidé, kteří s únavovým syndromem nemocí prošli, na tom tak mohou být nejhůř.

[chooze:article;value:542836]

To ale neznamená, že by se kocovina zhoršovala jen u lidí s únavovým syndromem. Například jeden 60letý pacient neměl nikdy po pití alkoholu problémy, po covidu jej ale začala bolet v kocovině hlava. Vědci narazili i na 40letou ženu, která dříve bez problémů vypila sedm koktejlů za večer, nyní má ale nesnesitelnou kocovinu jen po jednom drinku.

Důvodů může být několik

Jednou z možných příčin podle vědců může být narušení bariéry mezi krví a mozkovou tkání. „Mozek je pak náchylnější ke všemu, co se v těle děje,“ vysvětlil Bonilla.

Dalším důvodem může být narušení mikrobiomu střev. To může ovlivnit více orgánů.

Problémem může být i poškození jaterních mitochondrií. „Domnívám se, že jde jen o to, že játra nejsou schopna zpracovávat alkohol stejným způsobem jako dříve,“ poznamenal lékař Robert Groysman.

Předběžná výstraha ČHMÚ před nízkými teplotami platí od pondělní 22. hodiny pro Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Olomoucký a Moravskoslezský kraj.

„Noční a ranní teploty mezi 0 a -3 °C mohou poškodit kvetoucí stromy. Toto je předběžné varování, doporučujeme sledovat upřesňované předpovědi počasí,“ uvedli meteorologové.

[chooze:article;value:547803]

Varují i před silným větrem, který má udeřit na Libereckém, Královéhradeckém, Pardubickém, Jihomoravském, Zlínském, Olomouckém, Moravskoslezském kraji a na Vysočině. „Čerstvý jihovýchodní vítr v nárazech kolem 65 km/h,“ upřesnil ČHMÚ.

Počasí už neví, co by. Meteorologové změnili předpověď na Velikonoce:

Podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) jsou i navzdory neshodám ohledně podpory Ukrajiny vztahy mezi Českem a Slovenskem nadále na velmi dobré úrovni. „Dříve nebo později se k těm vysoce nadstandartním vztahům můžeme vrátit,“ řekl v pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct, kde se jednoznačně postavil za rozhodnutí Česka a naopak odsoudil kroky vlády Roberta Fica.

​„Na druhou stranu společné zasedání vlády Slovenského štátu a Protektorátu Čechy a Morava by taky asi nikdo neočekával. Prostě někdy se dostaneme do situace, kdy ty národy spolu tak úplně nekonvenují,“ dodal ministr. „My jsme nepřerušili styky, my jsme jen odmítli pro tuto chvíli pokračovat v tom mimořádně nadstandartním způsobu setkání obou vlád, protože řada z nás osobně měla problém s některými lidmi ze slovenské vlády sedět u jednoho stolu,“ dovysvětlil.

[chooze:article;value:545087]

Podle europoslankyně Kateřiny Konečně (KSČM) je ale přirovnání aktuální situace k zasedání vlády Slovenského štátu a Protektorátu Čechy a Morava naprosto mimo mísu. „To srovnání mi přijde jako absolutně neskutečné,“ reagovala Konečná, podle které je jediný problém v tom, že Slovensko přestalo Ukrajině posílat zbraně. Ve všem ostatním se podle ní „chová úplně standardně“.

„Ale jsem ráda, že jste řekl, že vy osobně máte problém,“ pokračovala. „Ale vy hájíte a máte zastupovat zájmy občanů České republiky. Mě vaše osobní problémy nezajímají,“ řekla Konečná. „Vy v té vládě nejste sami za sebe, jste tam za deset milionů lidí naší země a máte se snažit potom, co tady dva roky předvádíte, abyste škodili alespoň trochu mín, než škodíte,“ dodala.

[chooze:article;value:545359]

Prudké ochlazení vztahů odstartovalo rozhodnutí premiéra Petra Fialy (ODS) ze začátku března. „Nepovažujeme za vhodné uskutečnit v budoucích týdnech mezivládní konzultace s vládou Slovenské republiky,“ prohlásil. Není podle něj možné ignorovat zásadní rozdíly v názorech na klíčové zahraničněpolitické otázky.

Reakci české strany totiž vyvolaly postoje slovenské vlády k ruské válce na Ukrajině. Praze mimo jiné vadí, že se slovenský ministr zahraničí setkal s ministrem zahraničí Ruské federace Lavrovem.

Krampol se od února léčil v Nemocnici Na Františku se zápalem plic. Ve středu se po třech týdnech na lůžku nechal propustit na reverz, jenomže to nejspíš bylo příliš brzy.

V pátek pro něj musela přispěchat záchranka. „Vzal jsem si prášky a udělalo se mi špatně, tak mi radši kamarád z baráku zavolal sanitku,“ řekl herec TN.cz.

Podle Blesku se Krampol mohl léky otrávit. „Vůbec nekomunikoval a podle léků rozházených okolo něj na zemi bylo podezření, že se mohl otrávit,“ popsal zdroj deníku.

[chooze:article;value:547788]

​Oblíbený bavič má celoživotní problémy s plícemi spojené s astmatem. Nedávno se mluvilo o tom, že už mu nejlépe neslouží ani ledviny.

Že je Krampolův stav vážný, dokazuje i to, že leží na oddělení ARO. „Pan doktor říkal, že ta léčba bude ještě na dlouho,“ pokračoval sklesle. Jestli zabere dny, týdny, nebo dokonce měsíce, zatím nikdo netuší.

Krampol otevřeně o svém zdraví. Popsal, jak na tom je a co v nemocnici dělá (2/2024):